1. Jak vnímáte respekt mezi žáky a učiteli? Jste spokojená s množstvím respektu, který dostáváte?
Respekt vnímám jako něco, co by neměl postrádat nikdo z nás. Respekt patří do každého vztahu, ať je to mezi členy rodiny, partnery, kamarády, kolegy, tak samozřejmě mezi žáky a učiteli. Respekt Vám nastaví určité hranice, které by se neměly v žádném případě překračovat. Z respektu jsem měla velké obavy při nástupu do zaměstnání. Určitě nejsem ten typ člověka, který budí respekt při prvním pohledu, ale myslím, že postupem času jsem si jej u žáků vybudovala, a jsem za to velice ráda.
2. Co Vy a respekt z Vaší strany k žákům?
Navážu na první otázku. Respekt nemůže být jednostranný. Snažím se žákům vyjít maximálně vstříc, pochopit je, pomoci jim, poradit jim, zasmát se s nimi, ale pouze do té míry, aby ani jedna strana nepřekročila mez toho druhého.
3. Jaké školy jste vystudovala/studujete či plánujete studovat?
Studovala jsem na Ostravské univerzitě obor matematika v kombinaci s historií. Musím se přiznat, že učitelství bylo poslední možností při výběru mého povolání. Mým snem byla farmacie, ale osud tomu chtěl jinak. S odstupem času ale vidím studium na Ostravské univerzitě jako tu nejlepší volbu. Někdy mi učení a pocit úspěchu a posunování se někam dále chybí. Je proto možné, že se na nějaký čas do školních lavic vrátím a zaměřím se na učitelství fyziky. Ale co bude či nebude? To neví nikdo z nás.
4. Na co jste ve svém životě pyšná a kterého životního cíle jste docílila?
Myslím, že tohle jsou otázky, na které nedokážu úplně odpovědět. Na hodnocení mých 28 let života je možná brzy. Za svůj největší úspěch pokládám vystudování vysoké školy, ale věřím, že těch naplněných životních cílů bude do konce mého života mnohonásobně více.
5. Je něco, co byste na naší škole změnila? Obecně i co se týče vyučování?
Naše gymnázium je mým prvním pracovištěm, nemám tedy možnost žádného srovnání. Každopádně po třech letech působení vím, že gymnázium nasadilo laťku velmi vysoko a ta se bude překonávat jen těžko.